Veteráni netrpí jen PTSD; jde o příliš úzkou diagnózu

Když se řekne duševní zdraví veteránů, většina lidí si vybaví posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Tato diagnóza je nejznámější, ale rozhodně není jedinou psychickou komplikací, kterou mohou bývalí vojenští příslušníci zažívat. Mnoho veteránů netrpí přímo definovatelnou duševní poruchou, ale spíše celou řadou obtíží na úrovni syndromů nebo jednotlivých symptomů.

Statistiky naznačují, že PTSD není tak častá, jak by se mohlo zdát. Studie mezi téměř deseti tisíci britskými veterány z Afghánistánu ukázala prevalenci PTSD kolem 4 %. V české armádě je tento podíl dokonce ještě nižší, pohybuje se kolem 1 %.

Na druhou stranu se velmi málo zkoumá, jak vojenská služba ovlivňuje psychiku veteránů jinými způsoby a jak se u nich rozvíjejí jednotlivé symptomy.

Vojáci se často potýkají se spánkovými poruchami, hlavně s nespavostí nebo zkrácenou dobou spánku. U některých se mohou objevit i poruchy příjmu potravy, ačkoliv by se mohlo zdát, že u fyzicky zdatných jedinců nejsou pravděpodobné. Sexuální dysfunkce se vyskytují i u mladých vojáků, a to jak důsledkem stresu, tak i vlivem psychických traumat.

Mezi nejčastější problémy, se kterými se veteráni potýkají, patří zhoršená kvalita života a obtíže v mezilidských vztazích. Často se objevují potíže se soustředěním, depresivní a úzkostné stavy, přetrvávající nutkavé myšlenky a chování typické pro obsedantně-kompulzivní poruchu. Veteráni bývají také náchylnější k rizikovému chování, například k nadměrnému pití alkoholu nebo hazardnímu hraní. Tyto faktory mohou postupně vést k sociálnímu vyloučení, pokud není problém včas podchycen a řešen.

V některých armádách, například v USA, se diagnóza PTSD ukázala jako problematická, protože její velmi přesná kritéria nezahrnují všechny případy posttraumatického stresu. Pojďme se podívat, jak je PTSD definováno (DSM-5):

PŘÍZNAKY POSTTRAUMATICKÉ STRESOVÉ PORUCHY (PTSD)

1. Traumatizující událost (kritérium A):

• Přímé ohrožení života, vážného zranění nebo sexuálního násilí (vlastní prožitek, svědek, blízký, opakovaný kontakt).

• Nezahrnuje sledování ve zprávách nebo ve filmu.

2. Vtíravé příznaky (minimálně jeden):

• Nechtěné, vtíravé vzpomínky na událost

• Noční můry (související s traumatem)

• Flashbacky (disociativní re-experiencing)

• Silná duševní nebo fyzická reakce na připomínku traumatu

3. Vyhýbavé chování:

• Vyhýbání se myšlenkám, lidem, místům či situacím připomínajícím trauma

4. Změny v myšlení a emocích:

• Amnézie (disociativní, nikoliv z poranění mozku)

• Negativní pohled na sebe, svět

• Sebeobviňování nebo obviňování ostatních za trauma

• Neschopnost cítit pozitivní emoce

• Ztráta zájmu o aktivity

• Pocit odcizení od ostatních

5. Změny v reaktivitě a regulaci emocí:

• Podrážděnost, výbuchy vzteku

• Rizikové nebo sebedestruktivní chování

• Hypervigilance (zvýšená bdělost)

• Přehnaný úlek

• Problémy se soustředěním (hypoprosexie)

• Poruchy spánku

6. Délka a dopad:

• Příznaky přetrvávají minimálně 1 měsíc

• Způsobují významné narušení sociální, pracovní nebo právní oblasti

• Nesmí být vysvětlitelné jinou nemocí či medikací

V praxi tedy mnozí veteráni s psychickými obtížemi nesplňují podmínky pro tuto diagnózu, ačkoliv jejich potíže jasně souvisejí se službou v armádě. Proto se začaly používat širší pojmy jako "posttraumatický stres" nebo specifická označení syndromů souvisejících s konkrétními misemi, například balkánský syndrom či syndrom války v Zálivu.

Syndrom války v Zálivu se vztahuje k zdravotním problémům, které postihly vojáky nasazené v Perském zálivu během operace Pouštní bouře. Mezi příznaky patří chronická únava, bolesti kloubů a svalů, neurologické obtíže a kognitivní dysfunkce. O příčinách se vedou diskuze – mezi hlavní podezřelé faktory patří expozice chemickým látkám, jako jsou pesticidy, uranová munice nebo spalování toxického odpadu.

Podobně se balkánský syndrom objevuje u veteránů nasazených v bývalé Jugoslávii. I zde se spekuluje o souvislosti s toxickými látkami, zejména o účincích ochuzeného uranu, který byl použit v některé vojenské munici.

Není bez zajímavosti, že stejné faktory se uvádějí také jako spouštěče nemoci ALS, jejíž výskyt je mezi veterány dvakrát vyšší než v běžné populaci, pročež je v USA od roku 2008 uznána pro vojáky jako nemoc z povolání, o což usilujeme i v ČR a psali jsme o tom zde.

JINÉ PSYCHICKÉ PORUCHY A PROBLÉMY SPOJENÉ SE SLUŽBOU:

Depresivní porucha:

• Vyšší riziko u vojáků než u civilistů

• Třikrát vyšší pravděpodobnost u navrátilců z misí

• Projevy: únava, nespavost, podrážděnost, ztráta zájmu, nízká nálada

Porucha přizpůsobení (adjustační porucha):

• Emoční nebo behaviorální reakce na stresor, která přesahuje obvyklou míru

• Typicky po návratu z mise nebo při odchodu do civilu

Úzkostné poruchy:

• Nadměrná ostražitost, vznětlivost, napětí, somatizace (např. bolesti bez somatické příčiny)

Zneužívání návykových látek:

• Alkohol (velmi častý)

• Léky proti bolesti (opioidy)

• Psychotropní látky

• Hazardní hry, kouření, „bago“ – jako forma zvládání stresu

Somatizační poruchy a chronická bolest:

• Tělesné potíže bez jasné organické příčiny

• Až 90 % veteránů skóruje pod normou ve fyzickém zdraví

Ztráta identity / role:

• Po návratu z mise pocit „že už nepatřím domů“, ztráta role otce/matky/partnera

• Konflikty v rodině, izolace

Neschopnost přiznat si problém:

• Nižší compliance a otevřenost vůči péči (zejména u mužů)

• „Tvrdý chlap“ syndrom

Důležité je, že ne všichni vojenští veteráni se potýkají s duševními problémy. U většiny zafungují přirozené mechanismy, jak se vyrovnat s náročností vojenské služby a s jejími důsledky.

Pokud se však objeví nějaké potíže, je důležité, aby veteráni a jejich blízcí byli k jejich projevům vnímaví a chápali, že vyhledat odbornou pomoc není projevem slabosti.

Pojem PTSD by se neměl nadužívat, protože jde o specifickou diagnózu. To na druhou stranu neznamená, že jiné druhy obtíží jsou méně závažné. Jejich přehlížení a bagatelizace mohou mít fatální následky. Včasná podpora může předejít komplikacím a zlepšit výkonnost vojáků či usnadnit odchod veteránů z armády.

Více informací najdete na stránce našeho projektu NEVIDITELNÁ ZRANĚNÍ

V současnosti pomáháme (kromě jiných) pěti veteránům, kteří si ze služby odnesli neviditelná zranění (zkoukněte třeba náš projekt LemonMade).

Budeme Vám vděčni, když nám umožníte tuto podporu rozvíjet nákupem v našem dobročinném eshopu nebo příspěvkem přes DARUJME.