V průběhu léta 2023 se na “Máky” obrátil česko-ukrajinský Spark spolek (Spolek žen pro pomoc obětem válečné agrese), aby se přidaly do pracovní skupiny pro revitalizaci Sanatoria Šklo. To má ambici poskytovat rehabilitační péči deseti tisícům vojáků ročně. Zástupci Spolku VLČÍ MÁKY nyní navštívili sanatorium i další rehabilitační zařízení osobně.
Sanatorium se nachází nedaleko Lvova a tvoří je obrovský lázeňský komplex, který byl původně vybudován ještě pro důstojníky Rudé armády. Od vypuknutí války sloužilo k ubytování uprchlíků. Ruská agrese si však vybírá krutou daň v podobě stovek tisíc raněných s těžkými následky, pro které je třeba zabezpečit rehabilitační kapacity. A tak se před Šklo objevila výzva transformace v jeden z největších rehabilitačních komplexů nejen na Ukrajině, ale i v Evropě.
Sanatorium Šklo ovšem nemá ambici poskytovat pouze zdravotní rehabilitace. Usiluje o zahrnutí všech druhů terapie, až po rekvalifikační kurzy, chráněné bydlení a chráněné dílny. Za českou stranu tak v pracovní skupině působí například i NFOZP (Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením) a je zde prostor pro další partnery.
“Masový nárůst počtu invalidů - a nejde jen o vojáky, ale i zraněné civilisty - může Ukrajina sotva zvládnout sama. Můžeme jí předat zkušenosti z našich rehabilitačních center, bude třeba finanční pomoc EU. Zpět získáme návod, jak vybudovat systém péče o zraněné pro případ, že by válečná agrese postihla i nás,” říká předsedkyně “Máků” Mirka Pašková.
Projekt vyžaduje pomoc nadnárodních organizací
Půl roku probíhaly porady managementu sanatoria s českými partnery online formou. V polovině ledna se zástupci Spolku VLČÍ MÁKY vypravili do Šklo osobně. Součástí programu byla prohlídka lázeňského areálu o rozloze přes 70 hektarů.
“Příroda je naprosto úžasná, borové háje, rybníky, vřídlo, obora s jeleny. Ovšem z asi dvaceti budov je většina zchátralých a ty používané nejsou plně bezbariérové,” popisuje výchozí stav Mirka Pašková.
Součástí diskuse s managementem sanatoria pak bylo, jaké má představy o financování projektu. Spoléhá na zahraniční dárce a nadnárodní organizace. Areál je sice státní v majetku ministerstva spravedlnosti, které přestavbě dalo zelenou, ovšem volné finanční prostředky nemá.
Starosta nedalekého města hledá v česku partnerské město
Se zástupci sanatoria jsme navštívili starostu města Novojavoriv, do jehož katastru lázně spadají. Volodymyr Matseliukh záměr přestavby podporuje, zavázal se zbudovat tříkilometrový chodník k bráně sanatoria a poskytovat jeho klientům městský bazén a stadion.
Má to ovšem háček - ani jedno ze sportovních zařízení není bezbariérové, stejně jako městská infrastruktura. To je ostatně standard na celé Ukrajině, a tak součástí budoucí péče o válečné invalidy musí být i záležitosti, které v Česku dnes považujeme za samozřejmé - sjezdy z chodníků, nízkopodlažní autobusy, dveře dostatečně široké pro průjezd invalidního vozíku...
Ve velmi otevřené a přátelské diskuzi se starostou jsme se věnovali i formám pomoci, jakou město poskytuje manželkám zraněných a padlých. Ze své vlastní iniciativy jim vyplácí jednorázové finanční příspěvky nad rámec odškodnění od státu. Činí tak i přesto, že se po vypuknutí války jeho rozpočet smrsknul asi na polovinu a muselo zastavit řadu plánovaných investic.
S představiteli sanatoria jsme podepsali memorandum o spolupráci - výměna zkušeností a pomoc s oslovováním dalších partnerů je to nejmenší, co můžeme v tuto chvíli udělat. A co se týče města Novojavoriv, nesmíme zapomenout zmínit, že jeho starosta by rád nalezl české partnerské město, nejlépe s třiceti tisíci obyvatel a vojenskou posádkou, aby bylo možné sdílet zkušenosti.
