Vyhledat

Jak vojenské pochody přežívají dobu covidovou a jak je podpořit.

Z vojenských, historických a jinak tematických pochodů se v Česku poslední roky stal fenomén. Na trasy dlouhé od deseti do několika desítek kilometrů se vydávají stovky i tisíce lidí. Přesněji vydávaly. Jarní lockdown jejich konání znemožnil, mnozí pořadatelé se snažili přesměrovat je na podzim, kdy je museli rušit už podruhé. Co bude dál?


Je obvyklé, že startovní poplatky se nevracely, pouze se odložil termín nebo proběhl tzv. virtuální pochod. Mnoho akcí odložených z jara směřovalo na podzim, kdy byly hromadné akce zakázány podruhé. Můžeme se uklidňovat, že pořadatelům odpadla většina nákladů jako pronájmy prostranství, avšak medaile, plakáty a jiné propriety mívají vyrobeny a zaplaceny s delším předstihem.


Zmapovali jsme, jak postupovali pořadatelé vojenských pochodů. Byla by obrovská škoda, kdyby dobře rozjetá novodobá tradice těchto akcí vyhasla kvůli dopadům čínské chřipky. Dosud zprostředkovávaly tisícům pochodníků úžasné zážitky a pomáhaly i neziskovkám.


Tedy pojďme k informacím, jak to s pochody vypadá pro nadcházející rok. Zároveň se pokusíme navnadit ty, kteří této aktivitě ještě nepropadli, takže jim představíme TOP 3 pochody, které se v Česku, jak všichni věříme, podaří zachovat i do dalších let.


Military Death March

První opravdu velká pochodnická událost roku je tzv. Military Death March (MDM). Je uctěním památky obětí pochodů smrti z konce druhé světové války, kdy byli vězni koncentračních táborů hnáni do náhradní lokace, ale spíše na smrt – spousty jich zemřely, ať už rukou nacistických dozorců, nemocemi, nelidským zacházením a únavou. MDM se koná vždy začátkem dubna ve Vimperku a mají ho pod taktovkou vojáci z 21. protiletadlového raketového pluku. Pochod nabízí krásnou, ale i drsnou přírodu Šumavy, a zajímavá ocenění, které lze získat za absolvování tras 12, 35 a 75 km. Účastník může trasy i kombinovat, to už je ale opravdu pořádná makačka.


Letos byl pochod bohužel transformován do virtuální podoby, kdy účastnící zasílali organizátorům výsledky z různých outdorových aplikací se záznamem o zdolané trase, načež pak poštou obdrželi ocenění. Výtěžek z tohoto pochodu je věnován na obnovu a udržování hřbitova a pomníku obětí jednoho z mnoha pochodů smrti, jenž končil ve Volarech, přes které trasa pochodu vede. Doufejme, že příští rok se situace uklidní a pochod se uskuteční jako předešlé ročníky.


Svatováclavský pochod

Dalším pochodem je tzv. Svatováclavský, na počest svatému Václavovi - patronu českých zemí, ale i patronu 42. mechanizovaného praporu, který sídlí ve městě Tábor, nedaleko něhož se pochod odehrává. Zde jsou trasy 10, 38 a 78 km, opět se jde pěknou krajinou, které v dáli imponuje Velký Blaník, pod nímž je nejvzdálenější bod pochodové trasy. I zde lze získat pěkné ocenění, výtěžek z pochodu je věnován vždy na prospěšnou věc – letos měl být věnován nadaci APLA Jižní Čechy, která pomáhá k normálnímu životu lidem trpícím autismem a jejich rodinám.


Start byl přesunut na příští rok, s tím že zůstávají v platnosti všechny registrace, pokud účastník nepožádá o zrušení a vrácení startovného (pochod42.mpr@gmail.com).


Memoriál československých parašutistů (znám též jako Chrudimská sedmdesátka)

Poslední velkou akcí je Memoriál československých parašutistů, který má připomenout hrdinství našich vojáků, kteří se dobrovolně přihlásili k plnění nebezpečných úkolů v nacisty okupované vlasti. A pořádají ho kdo jiný, než 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Pochod jsem šel již čtyřikrát a každým rokem je tam ohromný posun k realističtějšímu zážitku. Tento pochod je vlastně takovou náročnou bojovkou (LARPem).


Každý účastník dvoučlenného družstva – tak jako v případě výsadku TUNGSTEN, jehož trasu částečně pochod kopíruje – dostane dokumenty, které nesmí ztratit, družstva pak vyrazí na doslova do neznáma, neznají trasu, tu se dozvídají postupně na stanovištích, kde se musejí dle instrukcí hlásit smluveným heslem, cestou je kontrolují německé hlídky, které prohlížejí doklady a vyslýchají. Někteří účastníci prý byli příběhem tak pohlceni, že nebohým nezúčastněným lidem, kteří se ptali, co je to za akci, proč chodí kolem tolika lidí, nadávali do vyzvědačů, gestapáků a konfidentů, protože si mysleli, že je to součást příběhu. Inu, příběh a atmosféra byla na trati dlouhé zhruba 70 km mnohdy tak hustá, že by se dala krájet.


Bohužel, pochod byl letos rovněž transformován na virtuální, tedy pouhé splnění ujití vzdálenosti. Doufejme, že v roce 2021 se vrátí do tradiční podoby a opět ještě povýší realističnost simulace.


Tipy na kratší a nevojenské pochody

Ještě bych rád vyzvedl pochody z dílny Pochodnického spolku, které nejsou až tak dlouhé, bývají většinou kolem 25 a 35 km. Velmi často se organizují v nádherném prostředí Orlických hor, v okolí města Králíky, kde krajinu lemují železobetonové pevnosti a bunkry našeho pohraničního opevnění, dnes co by pomník tehdejšího odhodlání našeho národa brániti vlast. Zde se v minulosti konaly třeba Pochody Finanční stráže, noční Pochody cti a odvahy, nebo Pochod Republiky Československé. Do těch to míst se vždy velmi rád vracím.


Uprostřed roku, když byla situace příznivější, několik menších pochodů proběhlo, sic třeba s komplikacemi v podobě posouvání termínů nebo jiných omezení. Snad příští rok bude lepší, na leden už se rýsuje Podzemní pochod v Terezínské pevnosti a mnohé další. Ideálně sledujte třeba web http://armypochody.cz/ nebo facebokovou skupinu Pochody ozbrojených složek, to vám pak jistě žádný pochod neuteče.


Napsal: Vojta „Houba“ Slavík – zkušený pochodník, vedoucí repre-týmu Spolku VLČÍ MÁKY


2 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
  • facebook
  • youtube
  • instagram
  • Flickr - Black Circle

Milánská 414, 10900 Praha 15

IČO: 02967227

číslo transparentního účtu: 6075222/0800

© 2020 Spolek VLČÍ MÁKY.

Tento web jsme si vytvořili sami na platformě Wix.com ;-)